Pod záštitou Václava Havla vychází český překlad německého románu Bez paměti

10. června 2010

Pod záštitou Václava Havla vydává brněnské nakladatelství NEWTON Books český překlad románu Bez paměti německé autorky Emmy Braslavsky. Knihu přeložil Tomáš Svoboda, lektor německého jazyka na NEWTON College, a její vydání podpořil Česko-německý fond budoucnosti. Kniha získala v Německu literární ocenění Uwe-Johnson-Förderpreis (2007) a Franz-Tumler Literaturpreis (2009).


Příběh s lehkým kriminalistickým nádechem, tragikomickým řetězením náhod a obyčejně neobyčejnými postavami je přitažlivý vypravěčskou a jazykovou rafinovaností autorky. Českému čtenáři přináší neobvyklou reflexi historických událostí válečných a poválečných let na území dnešní České republiky i politické situace let šedesátých a pražského jara. Zcela nově i v kontextu německé literatury tematizuje specifickou situaci sudetských Němců v NDR.


Emma Braslavsky patří do třetí generace sudetoněmecké literatury. Narodila se v roce 1971 v Erfurtu a nyní žije se svým mužem a dcerou v Berlíně. Studovala ruskou a italskou filologii a jihoasijská studia na univerzitách v Berlíně, Moskvě a Ho Či Minově městě. Od roku 1999 pracuje na volné noze jako autorka a kurátorka.


Román je svojí tematikou poměrně ojedinělý jak v německé tak české próze. Kniha autorky líčí nestereotypně s ironickým nadhledem touhy a strasti odsunutých touškovských Němců ve východoněmeckém Erfurtu, jejichž životní osudy se odehrávají na pomezí mezi vzpomínkou a budoucností nejen německé historie. Slovy germanistky z Masarykovy univerzity Brno Mgr. Petry Haluzové: „…se ústřední téma románu v žádném případě neomezuje jen na sudetoněmeckou problematiku, mnohem více se jedná o fenomén kolektivní paměti pod tlakem politických zájmů a o manipulaci vzpomínkami totalitním režimem. … Na rozdíl od předchozích sudetoněmeckých autorů je tento román pro českého čtenáře zajímavý i z toho důvodu, že je zde reflektována kromě historických událostí válečných a poválečných let na území dnešní České republiky i politická situace let šedesátých, pražské jaro a oběť Jana Palacha.“


V románu Bez paměti se Emma Braslavsky střetává i se svou rodinnou historií. Její otec pochází z katolické rodiny sudetských Němců, matka z protestantského Slezska. Ve své prvotině zavede českého čtenáře do východoněmeckého Erfurtu, kde se usadila komunita sudetských Němců vyhnaných/odsunutých ze západočeského Touškova. Touškov v posledních válečných letech je zároveň říší vzpomínek hlavního hrdiny, zachycenou v druhé dějové linii. Animozity života v komunistické diktatuře německého střihu prolínají dějem: setkáme se s udavači Stasi, necitlivými urbanistickými řešeními, cenzurou, ale i Wolfem Biermannem a Bettinou Wegnerovou, představiteli východoněmeckého protestsongu. Příznačný je i rok 1969. V Československu vstupuje v platnost nová ústava garantující větší práva nečeským národnostem, v praxi pak zejména větší autonomii pro Slováky, která vzbudí i naděje u odsunutých Němců. Tragický obrat v ději představuje demonstrace sudetoněmeckých radikálů v den oslav hokejového vítězství nad Sovětským svazem v březnu roku 1969 na Václavském náměstí. Neukotvenost a odcizení, život na pomezí tady a tam, mezi vzpomínkou a skutečností ovlivňují životy hlavních hrdinů, kteří se v Erfurtu stále nedokáží cítit úplně doma. Jejich kulturní identita se omezuje na českou kuchyni a dialekt, který je v českém překladu naznačen prvky západočeského nářečí z oblasti jejich původního domova.

 

Kontakt:
Mgr. Tereza Zemanová
tisková mluvčí
NEWTON College, a.s.
tř. Generála Píky 7
T: +420 724 961 324
E: tereza.zemanova@newtoncollege.cz

Zpět Vytisknout stránku



Rychlý
dotaz
Co pro vás
chystáme
Novinky na
email