Přednáška generálního ředitele ČEZ Martina Romana na NEWTON College

Záznam z přednášky s názvem „Energetika ve víru změn", která se konala v plně obsazeném sále Design hotelu Noem Arch 1. 11. 2010

Martin ROMAN, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ

 

Martin Roman hostem NEWTON College

 

Takže dobrý večer. Já jsem se do Brna těšil, protože mi pan Kraus vysvětlil, že studenti NEWTON College jsou jiní, než studenti  jiných škol, že jsou výjimeční, jsou mnohem zvídavější, mají vlastní názor, umí ho skvěle prezentovat, a tak jsem se moc těšil, že se budeme moci vzájemně obohatit. Já se vám v první části těch 2 hodin, které máme k dispozici, pokusím dát svůj pohled na to, co vlastně je dnešní energetika a jak si myslím, že bude vypadat za třeba 5 nebo 10 let.

 

Ale protože pan Kraus mi říkal, že jste velmi chápaví, tak jsem si připravil takový typ informací, abyste mohli složit minimálně bakalářskou zkoušku na nějaké technické univerzitě, která se energetikou zabývá. Těším se spíše na tu druhou část, kde si doufám budeme moct vzájemně v nějakém dialogu  popovídat o tom, co vás a co koneckonců i mě, budu sobec, zajímá.

 

Energetika byla dlouhá léta považovaná za obor velmi stabilní, konzervativní, svým způsobem nudný, zcela predikovatelný. To se ale trošku změnilo. Přišla světová ekonomická krize, rád používám výrok bývalého předsedy Americké centrální banky Alana Greenspana, který pronesl, cituji: "Užijte si tu krizi, pravděpodobnost, že za svého života zažijete něco podobného, se blíží nule."  Krize změnila  trh, některé energetické společnosti ji nepřežijí, některé ji přežijí velice oslabeny, ale naopak věřím tomu, že ti, kteří zvolili správnou strategii a tak, jak už to s krizí bývá, ti nejsilnější vychází naopak posíleni.

 

Pojďme si říct během chvilky, jak vlastně trh s elektřinou funguje. Protože to není tak jednoduché, že  je elektrárna a vy si doma rozsvítíte. Je tam spousta, spousta mezičlánků. A tím hlavním je, že se někudy musí elektřina vést. Jsou 2 druhy drátů - je přenosová soustava, která patří státu - to je takzvaná ČEPSská, kde se vede elektřina velmi vysokého napětí a potom jsou distribuční společnosti, které vedou elektřinu přímo do vašich bytů. Největší patří ČEZ, distribuci v Jižních Čechách a na Jižní Moravě vlastní E.ON a v Praze Pražská energetika, která většinově patří německé EnBW.


Evropský trh s elektřinou je propojený. To, co vidíte vybarveno tou oranžovou barvou, tak to je trh, na kterém elektřina na velkoobchodní ceně stojí téměř na halíř úplně stejnou cenou, protože to je trh, na kterém se dá elektřina libovolně posílat z jednoho konce na druhý. A každé zboží, které se dá libovolně posílat, tak se ustálí na jedné ceně, protože kdyby bylo někde levnější, tak se prostě odtamtud z toho místa skoupí a převeze se do místa toho dražšího. A na tomto propojeném evropském trhu je velikost našeho podílu, podílu ČEZu něco více než 3 %. Takže když někde noviny píšou, že ČEZ manipuluje s cenou elektřiny, tak nám říkají, že jsme úplní géniové, protože s podílem 3 % na trhu dokázat ten trh zmanipulovat, to chce už poměrně významné umění.

 

Jak se tvoří cena elektřiny? Cena elektřiny závisí primárně na tom, z čeho se vyrábí, protože cena paliva determinuje to, kolik nakonec bude stát vyrobená elektřina. Nejlevnější je vyrábět elektřinu z něčeho, co nestojí nic, to znamená z větru, z vody, nicméně na druhou stranu sice tyto elektrárny mají velice nízké variabilní náklady, ale naopak mají obrovské fixní náklady, hodně stojí je postavit. Ale jak jednou stojí, tak vlastně vždycky jedou, protože náklady na jejich provozování jsou téměř nula. Druhé nejlevnější jsou jaderné elektrárny a pak to stoupá, dražší jsou hnědouhelné, dražší jsou černouhelné, ještě dražší jsou plynové, paroplynové, a nejdražší jsou na topné oleje. A podle toho, kolik je v danou chvíli potřeba elektřiny, tak tolik vlastně stojí. Kdyby teoreticky bylo elektřiny tolik, že ji pokryjí pouze vodní, větrné a jaderné elektrárny, tak elektřina bude stát, megawatthodina třeba 200 korun, tolik jsou variabilní náklady výroby ve větrných elektrárnách.
……………….......................
Když je drahé uhlí a drahá ropa, je drahá i elektřina a naopak. Kromě tohoto, druhým významným faktorem, který samozřejmě určuje cenu, je velikost spotřeby. Čím je spotřeba nižší, tím se nemusí zapojovat drahé zdroje, které mají drahé variabilní náklady, a cena klesá. Spotřeba elektřiny je nejlepším indikátorem toho, jak se vede ekonomice, protože spotřeba elektřiny je faktorem růstu hrubého domácího produktu a když HDP roste, roste spotřeba elektřiny, když klesá HDP, klesá spotřeba elektřiny. Nikdy na světě ještě nebyl zaznamenán stav, kdy by rostlo HDP a klesala by spotřeba elektřiny, to se nikomu na světě nikdy nepovedlo. To si jenom myslí někteří aktivisté, že to je možné takto udělat.


Světová hospodářská krize měla samozřejmě obrovský dopad i na spotřebu elektřiny. Na velkoobchodním trhu se prodává jiný produkt, než který potřebujete. Na velkoobchodním trhu se prodává takzvaný Base Load, to znamená, že vlastně odebíráte stejnou elektřinu po celou dobu během roku, nebo takové různě vykusované čtvrtletní produkty, měsíční produkty. Z toho potom obchodníci udělají produkt, který potřebujete vy, to znamená, že se svítí více v 8 ráno a v 8 večer a méně o půlnoci a méně v poledne. Často slýcháme, proč ČEZ prodává za takhle drahé ceny, když vlastně my vyrábíme levně, máme jaderné elektrárny, ty mají nízké náklady, ČEZ je jednou z nejziskovějších firem, tak proč neprodáváme levněji, aby to bylo pro ty občany, kteří koneckonců jsou nepřímo akcionáři ČEZu, výhodnější? Ta odpověď zní, protože to technicky nejde. Nejde to ze dvou důvodů. Za prvé se stát v určitém okamžiku rozhodl, že zprivatizuje 33 % ČEZu, to znamená, že dneska ČEZ nepatří jenom státu, ale patří i akcionářům. A možná tady jsou i nějací z vás, kteří vzali své úspory, koupili si za ně akcie a očekávají, že jim ty akcie budou přinášet nějaký očekávaný výnos. A oni samozřejmě spekulovali, že ČEZ bude prodávat za standardní ceny, za ceny, které prodávají všichni ostatní hráči na trhu. Ale i kdybychom si řekli: Kašleme na ně, na ty minoritní akcionáře, budeme to prodávat levně, tak jsou tady ještě 2 problémy, které neumíme překonat. Ten jeden problém se jmenuje Evropská unie, která stanovuje nějaká pravidla, jak se všichni musí chovat na trhu, a když je někdo dominant, má na trhu většinový podíl, tak musí prodávat pouze za obvyklé ceny, protože kdybychom neprodávali, tak zničíme veškerou konkurenci. Vezměte si, že někdo byl pekař celý život, našetřil si 30 miliónů, z banky si půjčil dalších 100 a postavil si malou elektrárnu. Spočítal si, že mu to přesně vyjde a bude mít návratnost třeba 12 let. V okamžiku, kdy bychom my prodávali za ceny, které jsou netržní, tak ten pekař zbankrotuje, což není fér, protože by si elektřinu nikdo od něho nekoupil. A poslední důvod proč to nejde  je ten, že elektřina kterou my vlastně bychom prodávali levně, tak by nebyla pro všechny, protože ČEZ nepokrývá 100 % spotřeby Čech.To znamená, někdo by musel udělat rozdělení  -  tobě tu elektřinu dám a tobě už ji nedám a ten, kdo by ji dostal levně, tak nejpravděpodobnější, co by s ní udělal, je, že by ji okamžitě prodal za tržní cenu a on by shrábl zisk. To znamená, ke konečnému uživateli by se ta elektřina stejně nedostala a jenom by vydělával někdo jiný než ČEZ a tudíž spekulanti a tím bychom určitě ochudili naše akcionáře, potažmo nás a třeba bychom neměli na to financování důchodové reformy, na což jsou naše zisky předurčeny.


Jak se vlastně, jak vypadá spotřeba elektřiny? V České republice je 6 miliónů odběrných hodin, 6 miliónů míst odebírá elektrickou energii. Z toho velkoodběratelé, těch je pouze 24 tisíc, odebírají polovinu celé spotřeby, dvě šestiny odebírají domácnosti a zbývající šestinu odebírají obchody, živnostníci a tak podobně.
…………………………………
Důležitým  pilířem naší strategie je  Efektivita - naším cílem je, abychom v každém procesu, který děláme, patřili do prvního kvartilu, co se týče efektivnosti. To znamená, jestliže je potřeba, v normální firmě jeden účetní zvládne 100 tisíc transakcí za rok v prvním kvartilu, tak my chceme být lepší než toto. V každé činnosti, kterou dokážeme změřit, chceme být efektivnější než tři čtvrtiny trhu. Tímto procesem chceme přidat 22 miliard kumulovaně, ne bohužel za rok, ale kumulovaně do našeho hrubého zisku.


O regulaci CO2 už jsem si hovořit jaksi dovolil, možná ještě jenom jedno číslo. Těch 20 %, které si Evropa stanovila, tak to reálně bude znamenat, že obnovitelných zdrojů bude potřeba mnohem víc než jedna pětina. Ty důvody jsou dva -  za prvé má energetika mnohem přísnější cíle než třeba chemie, chemický průmysl, či ocelářský průmysl. To znamená, aby se té redukce dosáhlo, tak bude muset podíl z energetiky znamenat 35 % cca. A vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje nemohou jet nonstop, jako jedou jaderné zdroje, tak nakonec ten podíl obnovitelných zdrojů bude přes 50 %, přes 50 % všeho, co vyrábí elektřinu a co bude za 10 let instalováno v Evropské unii, tak bude něco, co nebude ekonomicky fungující a co bude subvencováno z našich peněz. To neplatí ČEZ, to platíte vy, vy, vy, my všichni. Každý, kdo platí účet, tak na tom účtu platí podporu obnovitelným zdrojům.
………………………………..
Posledním pilířem strategie ČEZ je  věda, výzkum, nové technologie,a ten má  4 podpilíře. Ten jeden, který je asi mediálně nejznámější, ten se jmenuje elektromobilita. Věříme tomu, že v nějakém čase budou silnice bezprašné a téměř bezhlučné, protože na nich budou jezdit primárně elektromobily. Věříme také tomu, že chytré sítě pomohou snížit spotřebu elektřiny a vám umožní si lépe regulovat, jaké chcete spotřebiče pustit a budete se moc rozhodnout, zda chcete mít trošku větší komfort za větší cenu, anebo si necháte odpojit elektřinu třeba u akumulačních kamen na nějakou dobu, která bude pro nás jakoby výhodná a za to vám zaplatíme. Tou třetí věcí je lokální kogenerace. Elektřina se vyrábí zdaleka nejefektivněji, s nejvyšší účinností v době, kdy se vyrábí zároveň i teplo. A většina z vás má doma nějaký, kdo topí plynem, tak mají doma kotel, který jim topí a dá se udělat takový kotel, který vám topí a zároveň vyrábí elektřinu. Zatím to pro domácnosti není úplně výhodné, protože cena toho kotle je natolik vysoká,  že se vám to nevyplatí, ale třeba za 20 let to bude jiné, možná za 5 let, ale už se to začíná vyplácet dneska pro větší provozy, jako jsou nemocnice, kancelářské budovy a podobně. A tím čtvrtým subpilířem je podpora vědy a výzkumu. Rozhodli jsme se, že budeme 500 miliónů ročně investovat do zajímavých nápadů. Pokud někdo z vás s kamarádem vyvíjí v garáži baterku pro elektromobil, která bude mít dojezd 500 kilometrů a jste v pokročilé fázi, tak se ozvěte, mohlo by nás to zajímat a třeba bychom k vám rádi zainvestovali. Takže tolik na úvod. Viděli jste, že ČEZ prošel obdobím, které bylo velmi rozvojové, obdobím, které je krizovým managementem, nicméně myslíme si, že ten, kdo dokáže přejít tu krizi s dobrými výsledky, takže je připraven na to období po skončení, protože zatím v historii každá krize skončila, tak doufáme, že tato nebude výjimkou a že skončí i tato krize a ne všichni ji přežijí, a ti, kdo ji přežijí, tak z ní vyjdou naopak posíleni. Takže tolik na úvod. Děkuju vám za pozornost a teď máte slovo vy.

 

Student: Proč poslední dobou na burze klesá cena akcií ČEZu?

 

Martin ROMAN, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ
--------------------
No, my jsme viděli, že krize začalo malinko se zlepšovat, měřeno spotřebou elektrické energie od ledna tohoto roku. Bylo tam pomalinké, pozvolné zvyšování se. Zdaleka ještě nejsme na úrovni 2008, ale je to lepší. To zvyšování cen spotřeby se teďka malinko zpomaluje, ale myslím, že ten propad těch akcií má jiný důvod. A ten propad těch akcií je téměř lineárně, nebo lineárně, jakoby přímo úměrný dopadu rozhodnutí státu, jak bude sanovat chybu, kterou udělal v oblasti podpory slunečních elektráren. Před 4 nebo 5 roky, kdy se projednával zákon o obnovitelných zdrojích, tak tam poslankyně jménem Hana Šedivá načetla pozměňovací návrh na poslední chvilku, který říkal, že cena se může snižovat meziročně maximálně o 5 %. To znamená, i když cena fotovoltaických panelů spadla na polovinu, tak regulační úřad mohl snížit výkupní cenu maximálně o 5 %, a ta výkupní cena potom platí na 20 let, dokonce se zvyšuje každý rok o 2 %. A díky tomuto kroku se stala fotovoltaika pravděpodobně nejlukrativnějším a nejméně rizikovým byznysem na celém světě. V posledních 2 letech vzniklo téměř 2000 megawatt solárních elektráren, to je náš odhad ke konci tohoto roku, což bude znamenat, že na tuto chybu, nebo za tento návrh paní poslankyně zaplatíme my všichni za 20 let, kdy ty elektrárny budou fungovat, přibližně 800 miliard korun, opakuji 800 miliard korun. Což by znamenalo, když by stát s tím nic neudělal, že vzroste cena elektřiny pro domácnosti asi o 12 % a pro obchodníky asi o 17 %. A stát se rozhodl, že se to pokusí nějakým způsobem sanovat. A pustil se do toho poměrně nešikovně, teda osobně, protože to rozhodnutí, pokud napadnou některé ty subjekty, tak mohou být úspěšné a stát nakonec zaplatí více, než kdyby to nechal běžet, a to tak, že podstatně více. A rozhodl se to sanovat dvěma věcmi, jedno je srážková daň na výkupní cenu fotovoltaických megawatthodin, které vykupuje, ve výši 26 %, že vlastně reálně snížili tu výkupní cenu o čtvrtinu a druhá věc, kterou se to rozhodli sanovat, je, že zdaní povolenky, které byly alokovány těm jednotlivým subjektům v Bruselu. A ten pokles akcií je přesně o tu částku, které se rovná dopad zdanění těch povolenek.

 

Student: Já bych se chtěl zeptat, jak problémy  s těma fotovoltaickýma elektrárnama vyřešit? Máte nějaký návrh na to teda?

 

Martin ROMAN, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ
--------------------
No, víte, já se obávám, že to řešení je jediné, že to zaplatí stát = ten, kdo jsou stát a stát jsou občané  a firmy. Prostě ono to bohužel žádné jiné řešení nemá. Asi je správné to možná rozložit v čase, aby to nebylo jedním krokem, ale když jsem já udělal chybu a naše rodina přišla o peníze, tak zaplatí to ta rodina a nemůžu říct: Sousede, já jsem udělal chybu, ale dej mi ty peníze. Já to platit za své peníze nechci, že jo. To prostě nejde.

 

Student: Já bych se chtěl zeptat taky ještě k obnovitelným zdrojům energie. Jak jste říkal, nejvíce energie z těch obnovitelných zdrojů vytváříme vlastně v průběhu léta nebo v teplém období. A jakým způsobem tohle ovlivňuje chod vašich elektráren, který se musí samozřejmě svým způsobem omezovat, a jakým způsobem to má dopad na zisky ČEZu nebo na tržby ČEZu v průběhu roku?

 

Martin ROMAN, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ
--------------------
No, dopad to nějaký bezpochyby má, protože obnovitelné zdroje kromě toho, že jsou dražší, tak mají absolutní přednost ve výkupu. To znamená, ti distributoři musí vykoupit vždycky první všechno, co vyrobí obnovitelné zdroje a až potom si mohou koupit normální elektřinu na trhu vyrobenou za tržní cenu. A my si zde můžeme nějak spekulovat s tím, že v danou dobu budeme mít odstávky elektráren. Ale ono to není úplně predikovatelné, vy jakoby můžete mít v červenci týden bez mráčku a můžete mít týden, kdy se sluníčko neukáže. Co v každém případě pravda je, že to zdraží, tomu se říká systémové služby. To jsou služby, které vlastně udržují rovnováhu v té soustavě, protože elektřina se nedá ani skladovat a ani se nedá vypustit do vzduchu. Prostě když ji vyrobíte, tak ji musíte dát do  sítě, a to vlastně vyvolá ty náklady, které ta ČEPSska, ta Česká přenosová soustava, která vlastní tu celou přenosovou síť a která reguluje, která je zodpovědná za regulaci toho toku v té soustavě, která si to nakupuje, ona nemá žádné svoje špičkovací zdroje, které by to mohly dělat, tak za to bude muset vydávat víc peněz, protože to bude holt dražší.

 

Student: Já teďka trošku přehodím výhybku. Já jsem asi před rokem četl knihu Cesta k vítězství od Jacka Welche, kde vy jste měl čest tam psát předslov vlastně. Zajímalo by mě, jestli třeba používáte vy při tom manažerském způsobu vedení nějaké techniky, nebo jestli můžete říct nějakou oblíbenou techniku, kterou využíváte?

 

Martin ROMAN, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ
--------------------
Tak je pravda, že Jack Welch je pro mě velkou inspirací a vzorem a já považuji Jacka Welche za největšího manažera posledních 10 let. Já někdy, když se bavíme o těchto soft věcech se svými zaměstnanci a personalisty, tak já říkám: nobody is perfect. Je nějaká úsečka, na tom jednom konci jsou ti charismatičtí, kreativní lídři a na tom druhém konci jsou takoví ti strukturovaní detailisti se smyslem pro čísla prostě. A já mám pocit, že Jack Welch je prostě oboje dohromady, Jack Welch je charismatický hnidopich se smyslem pro čísla, který ..., díky jeho genialitě, jeho vizionářství a jeho pár hezkým technikám a důslednosti manažerské přivedl GE tam, kde je. Protože když se podíváte, jaká je tržní kapitalizace jeho konkurentů přímých, kterými před těmi 15 let, v podstatě to znamená spíš 10 lety byly  Siemens a Alstom, kolik stojí na burze oni a kolik stojí na burze GE, kdybychom viděli tu křivku, tak GE je úplně jinde. Jackovi se podařilo úžasně namotivovat lidi. Já jsem měl tu možnost s ním se i osobně setkat a mluvit asi hodinu a půl, z něho prostě sálá charisma, je to člověk plný energie, který strašně dbá na vzdělávání, na práci s lidmi. Já myslím, že když bych měl jmenovat jednu věc, v čem je Jack Welch nejlepší, tak je nejlepší personalista, on je schopen lidem vysvětlit, proč musí makat i na těch nenáviděných kvartálních výsledcích. Jedna z jeho vět, kterou mám rád je,že manažer se normálně brání kvartálním výsledkům, oni mají nejradši tu dlouhou vizi, já tomu říkám styl hokejka. Ono to v čase jde, furt nic moc a za 5 let to najednou bude strašně vydělávat, že jo, 5 let je strašně daleko a budu mít 4,5 roku klid a pak třeba někam půjdu jinam. On jim vysvětluje: Ne, ne, ne, to nemůže být takhle, to musí být prostě okamžitě a každý kvartál ukažte výsledek. A oni mu říkají: Proč máme teď myslet na kvartální výsledky a nemůžeme myslet na ty dlouhodobé? A on jim řekl větu: Když chcete dlouhodobě růst, tak musíte krátkodobě jíst. A pak jsou to ty kvartální výsledky, kdy musíte prostě dělat zisky a musíte mít cash flow a to můžete používat na ten dlouhodobý růst. Nemůžeme jenom teďka nechat peníze a čekat, že se nám vrátí za 10 let. A spolupráce s ním asi není úplně jednoduchá, on je velikej, má velikej tlak na výkonnost. On je nositelem principu, kdy říká: Každý rok ohodnoťte lidi. Myslím, že mě osobně nejvíc ovlivnil při hodnocení lidí. Hodnocení je něco, co žádný manažer nemá rád, protože své okolí, většinou s ním máte dobré vztahy, v průměru každý manažeruje 10 až 20 lidí, osobně je zná, často s nima tráví víkendy, chodí s nima do hospody, jsou kamarádi, znají se rodiny a on si s nima musí sednout a ne vždycky ten nejlepší kamarád je ten, kdo nejlíp performuje, to může být klidně úplně naopak. Já někdy z legrace říkám, že úplně jinou skupinu lidí z ČEZu bych si vybral na týdenní dovolenou, abych se dobře bavil a úplně jiné jsem svěřil to nejvyšší vedení, aby ho manažerovala. A vy si musíte s těma lidma sednout a teďka jim říct: Ty jsi byl lepší a ty jsi byl horší. To je hrozně nepříjemný. Prostě manažer má rád : Hele, všichni jste byli, tak v principu to bylo stejný, a všem vám dám stejně a pojďme se opít a budeme kamarádi. A Jack řekl: No, no, takhle ne a udělal takzvanou povinnou distribuci těch prémií, to znamená, že nikdo nemohl dostat stejně. Protože on musel mít 4 skupiny lidí - A, B, C, D, kdy muselo být aspoň 10 % déček a déčko znamená vyhazov z firmy. On říká, že každý rok musíte 10 % lidí vyhodit, pak máte 70 % céček, to jsou ti průměrní, těm můžete přidat maximálně, jako je inflace, nebo spíš inflace minus procento. A pak máte 20 % béček, těm můžete přidat inflace plus procento a pak máte 10 % áček a těm máte přidat 20 %. A teď si vemte, jakou to udělá v tom kolektivu rotyku.
A já, když jsem nastoupil do Škody Plzeň, což byla moje taková druhá mise krizového managementu a ta firma byla opravdu těsně před bankrotem ve velké části oborů, v kterých podnikala, tak jsem říkal: Výborně, to zrealizuju. Tak jsem to všem managerům přikázal a za 14 dní jsem měl stávkovou pohotovost. A protože jsme pro GE dělali, tak jsem si sednul s tím manažerem a říkám mu: Jak to ten Jack dokázal? Já to zkusil, mě se to povedlo u 3 % lidí. A on mi teda potom řekl: Heleďte se, to jenom Jack říká na těch přednáškách, ono jako to v realitě tak úplně nefunguje, ale tak trochu jo. Všechno musíte brát, trošku to jakoby dělit, jo, protože 10 % jaksi mužstva zdecimovat každý rok v úspěšné firmě, to úplně nejde, jo. Ale ten princip samotný, donutit k té nucené distribuci, ocenit někoho více, někoho méně, je bezpochyby správný a do nějaké míry se dá udělat. Nedá se udělat podle mě, 10 % lidí ročně vyhodit ve fungující firmě, která už má jakoby slušnej personál, to nejde. Tolik k Jacku Welchovi. Ale stejně si myslím i přesto, co mi říkali ti spolupracovníci, že to je největší managerská osobnost, kterou svět měl a má.

 

Student: Já bych se chtěl zeptat, zase k tomu managementu trošku. Vy už nyní jste něco v životě dosáhl, splnil jste si nějaké vlastní cíle, nějaké vlastní sny. A co nyní vás osobně nějakým způsobem vnitřně pohání, jaká je vaše vnitřní motivace pokračovat dál? Proč nyní už neskončíte a nejedete na jachtu do konce života, ale proč jste ještě zde?

 

Martin ROMAN, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ
--------------------
No, já sám jsem si zatím cestu úplně nenašel, ale možná by byly jiné věci, které bych dokázal dělat a já myslím, že od nějaké chvíle člověk nepracuje jen pro peníze, protože ten jakoby užitek navíc, který se dá získat z těch dalších vydělaných peněz, je velice mizivý. Já jsem četl velmi zajímavý článek ve Financial Times, bylo to i v Lidových novinách ve stejný den shodou okolností, byl to poslední víkend, poslední sobota v srpnu, kde profesor psychologie na Harvardu psal, co člověku přináší štěstí. Dělal velkou analýzu a dospěl k tomu, že nejméně štěstí člověku nakonec ve finále přináší nákup nějakého jakoby dalšího luxusního statku. A spočetl tam, že koupě Ferrari člověku přinese menší míru štěstí než 3 večeře s kamarády, které má rád, když se to promítne opravdu do toho, kolik mu to vyplaví takových jakoby těch hormonů štěstí. Takže asi pro peníze to prostě není. Já myslím, že to je pro to, že člověk má nějakou vizi, kterou chce dosáhnout. Člověka baví práce, když může realizovat nějaké svoje představy a vidí nějaké výsledky. Takže asi je to o tom, že pořád ještě mám pocit, že mohu něco posunout tím správným směrem.

 

Student: A ještě teda doplňující otázka. Dá se i říci, co je to, k čemu takto směřujete, anebo je to tajné?

 

Martin ROMAN, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ
--------------------
Tak co mě třeba osobně hodně baví, tak je právě vzdělávání. Já jsem nějakým způsobem inicioval založení základní a střední školy v Praze a teďka i v Ostravě, škola se jmenuje Nový PORG a je to takový koncept, o kterém jsem vždycky snil, protože jsem chodil do školy, tak jsem snil o tom, že by mohla fungovat taková jakoby dokonalá škola, já jsem si ji nějak představoval. A tak ten sen jsem se jako pokusil nějak zrealizovat, protože jsem měl možnost tu školu nadesignovat vlastně úplně na zelené louce nebo na papíře a ona docela funguje, hlásí se na ni 6x víc dětí, než kolik je kapacita, takže 5leté děti musí dělat přijímačky do první třídy a bereme každé šesté. Takže minimálně z tohoto pohledu to funguje a ty děti v testech, kde píšou, jak jsou spokojený, tak 98 % dětí napsalo: Mám rádo školu, rád chodím do školy. Kolik si myslíte, že je průměr v České republice v základním a středním školství?

 

Student:  Na organizování  času používáte nějakou konkrétní, prostě nějaký konkrétní přístup k time managementu, máte nějakou metodu?

 

Martin ROMAN, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ
--------------------
Používám a to tak, že nečtu emaily. Já myslím, že to je velmi časově efektivní, potom používám takovýto telefon Nokia 6230 a mám ho asi 9 let a je to proto, jak jsem, já jsem o sobě říkal, já jsem fanatik time managementu a každý telefon, který byl vyroben po tomto modelu, spotřebuje víc kliknutí na napsání SMSky nebo uložení poznámky do kalendáře. A protože já telefon na nic jiného nepoužívám, než na telefonování, kalendář a SMSkování, tak je pro mě důležité, aby byl jednoduchý. A obecně si myslím, že technické vymoženosti člověka mnohdy spíš brzdí směrem dozadu, než že ho posouvají dopředu. A když si vezmete, kolik času trávíte u počítače, a kdybyste našli v sobě tu sílu si večer říct, kolik z toho času bylo opravdu efektivně stráveno, já myslím, že byste nedospěli k nějakému číslu, které bude nad 90 %. Takže nemám Facebook ani Twitter ani nic jiného. A dokonce jsem to iniciativně nechal ve firmě zakázat, protože podle nějaké statistiky lidé, kteří mají v práci přístup na Facebook, tím tráví 2 hodiny času denně. Takže snažím se asi nad každou věcí přemýšlet, nad každou schůzkou, zda tato schůzka pomůže zvýšit hodnoty společnosti ČEZ. A člověk má podvědomě chuť dělat věci, které jsou příjemné. Když jsem byl v Jance Radotín a zavedl jsem monitoring fungování obchodníků, tak jsem zjistil, že oni mají nápadně hodně schůzek se stejnými firmami a většinou to byly firmy, které sice nám dávaly velké procento byznysu, které mohly nám dát, ale byly to malé firmy. Oni si prostě vybrali lidi, ke kterým přišli, byli to kamarádi, rádi je viděli, ale nepadl z toho žádný byznys. A ty velké firmy, které byly agresivnější, taky proto byly větší, vyrostly víc, tak k těm nechodili, protože už to nebylo příjemné k nim chodit. Já jsem říkal: Ale vy musíte chodit ne tam, kde vám je to příjemné, ale tam, kde prostě můžete vydělat peníze firmě. A to je jedna z nejtěžších věcí, říct vašim spolupracovníkům, případně někom podřízenýmu, aby se věnovali těm činnostem, které firmě, vydělávají peníze a ne těm činnostem, které jsou jim příjemné. A já nemám email, ten komfort si mohu dovolit díky tomu, že mám velmi dobře fungující sekretariát, kde mám 2 velmi výkonné dámy, které ten mail musí bohužel číst a filtrujou mi ho, takže já mám potom jeden tajný mail, na který mi těch mailů přijdou denně 2 a ne 300, kolik mi jich chodí na ten firemní mail. Jeden můj kamarád mi dal dobrej postřeh, zakázal ve svojí firmě poslat mail, kde jsou v kopii více než 3 lidé. Za takovej mail strhává 10 % z měsíčního platu. Především to jsou alibisti a do kopie dají radši úplně všechny, že jo. Pak ale zahlcujou všechny kolem a je to nesmysl. Takže hlavní zásada time managementu je selský rozum a dívat se, kterou činností tvořím hodnotu. Málokdy to je ta příjemná činnost.

 

Student: Základní a střední školy jakoby u nás jdou trošku z kopce. Co si myslíte o vysokých školách a o zavádění školného na státních vysokých školách? Je to dobře, špatně?

 

Martin ROMAN, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ
--------------------
No, já na to nemám asi úplně, úplně jako pevný názor. Na té naší škole se školné platí, ne úplně nízké. U nás je školné asi 108 tisíc v Praze, 87 tisíc v Ostravě, a přesto je to jenom jedna pětina z toho, co se platí na britských školách. A my si myslíme, že poskytujeme lepší vzdělání, máme taky, třetina učitelů jsou rodilí mluvčí, i proto tam musí být to školné, protože dobrý profesor prostě holt nepůjde učit za stejný peníze jako český profesor. Protože když chcete někoho, kdo byl úspěšný v Anglii, tak vám nepůjde učit za míň peněz, on chce minimálně stejný peníze. Já si myslím, že dobré školy zadarmo nejsou a obecně dobré věci zadarmo nejsou. Takže já si myslím, že 20 tisíc korun ročního školného na státní škole, já bych se toho nebál, to jsou 2 tisíce korun měsíčně. Já si myslím, že si každý umíte představit, že existuje brigáda, kterou si ty 2 tisíce korun měsíčně vyděláte. A já si myslím, že by si toho studenti asi víc vážili. Čili jsem spíše pro školné. Já myslím, že to byl úplně poslední dotaz. Máme výborný timing, přetáhli jsme pouze o 1 minutu. Předám slovo panu předsedovi Krausovi.

 

Petr KRAUS, předseda představenstva NEWTON College
--------------------
Vy jste to vyjádřili za mě. Dovolte mi ještě jednou panu Romanovi poděkovat za nás za všechny. Díky.

 

Zpět Vytisknout stránku



Rychlý
dotaz
Co pro vás
chystáme
Novinky na
email